Definice Svobodného Zednářství

Svobodné zednářství jako celek je tzv. řádem. Slovo řád je převzato z historických církevních, zejména rytířských řádů. I přes toto označení není svobodné zednářství organizováno společným životem v uzavřené komunitě a od bratří se nepožaduje čistota nebo chudoba, jako tomu bylo v řádech církevních.

Svobodní zednáři se sdružují do tzv. lóží. Lóže (všeobecně též dílny) jsou základní zednářské jednotky, které se pravidelně scházejí k rituálním pracím v uzavřených chrámech. Mají svoji vnitřní samosprávu a vůči svým členům-svobodným zednářům uplatňují kázeňskou pravomoc. V rámci řádu jsou dílny samosprávnými autonomními subjekty.

Organizace, které zastřešují větší počet lóží, se všeobecně nazývají zednářské mocnosti. Rozlišujeme dva základní typy zednářských mocností: obedience a jurisdikce.

Obedience (též velkolóže nebo velelóže) sdružují lóže pracující v prvních třech stupních svobodného zednářství, kterým se obecně říká stupně symbolické nebo též modré. V názvu mají zpravidla slova Velká lóže nebo Velký orient. V čele obediencí stojí výkonná rada složená ze zástupců lóží, které předsedá hodnostář, jehož titul nejčastěji zní velký mistr (velmistr).
Jurisdikce sdružují dílny pracující v tzv. vyšších stupních zasvěcení, tj. lóže vyššího než třetího stupně. Jsou přímo spojeny s ritem 

Řádový život svobodných zednářů je určen především pravidelnou účastí na lóžových sezeních zvaných práce podle dosaženého stupně zasvěcení, eventuálně hodnostmi na úrovni obedience či jurisdikce.